Z archívu: Den stromů
Na podzim roku 2019 jsem připravila několik programů „Školy na zkoušku“, jejich popis včetně drobných metodických postřehů jsem publikovala na Hraběcím blogu. Byla by škoda nechávat články v šuplíkách nebo na blogu, kam nikdo nechodí, a tak jej s drobnými úpravami kopíruji sem.
Kdy a kdo slavil Den stromů
Je říjen. Počasí ještě láká být venku, stromy barví svoje listí, poutají na sebe pozornost. A tak jsme na říjnové Škole na zkoušku trošku oslavili. Den stromů, který připadá na 20. října.
Tentokrát se k nám přidaly i starší děti (2 druháci a jedna prvňačka), díky tomu jsme si vyzkoušeli, jak by u nás vypadalo učení v heterogenní skupině.
Začneme pohybem
Začali jsme hrabáčím pokřikem a stromovou rozcvičkou – třeseme se jako osiky (vytřepeme všechny části těla), proudí v nás míza (na zimu se schová do kmene a kořenů – dřepneme si, na jaře vystoupá až k nejtenčím větvičkám až se na nich objeví lístečky – stoupneme si na špičky a natáhneme ruce i s prsty), v dlaních nám vyroste jablíčko (třeme ruce, aby se zahřály, složíme dlaně do sebe, tak aby vzniklo jablko, pak jej ještě vyleštíme na vánoční stůl), nakonec si zahrajeme na javorové nosy (okřídlené dvounažky, točíme se a snažíme doletět co nejdál).
Letos máme štěstí na velmi teplý říjen, a tak není tolik potřeba zahřívacích aktivit, mimo zahřátí dětem stromová rozcvička umožní i dostat ze sebe přebytečné pnutí a naladit se tak na další aktivity
Počítání propojíme s poznáváním stromů
Pokračujeme hrou, při které počítáme. Nejprve se seřadíme od nejmladšího po nejstaršího a v tomto pořadí si děti vybírají kartičku, na které je buď nakreslený určitý počet teček, lístečků, … nebo pro starší děti tu jsou i příklady.
Děti jdou pak do lesa hledat číslici, která odpovídá počtu nebo výsledku, ke kterému došly. Číslice je napsaná na obálce. Uvnitř ní naleznou kartičku se stromem. Většina stromů je tu dvakrát, a tak děti mají za úkol najít kamaráda, který má stejný strom jako oni.
Hra je připravená tak, aby děti počítaly na své úrovni (později by šla využít gradace početních úloh) a zároveň pak vytvářejí dvojice, které jsou vyrovnané, tak aby mohly vzájemně spolupracovat při dalším úkolu.
Dvojice pak dostávají za úkol najít v okolí strom, který mají na obrázku. Až ho naleznou, tak mají posbírat co nejvíce přírodnin z něj a z nich postavit název stromu, který mají napsaný na kartičce.
Děti mají možnost spolupracovat na úkolu, který by pro ně samotné byl třeba obtížnější, učí se od sebe navzájem. Zároveň pracují přímo s přírodninami, poznávají stromy v jejich reálném prostředí, a tak mohou lépe vnímat, jak který strom vypadá.
Řemesla a mužský element
Již během sestavování nápisů si mohou děti u Hrocha (mužský element v našem komunitním klubu) uříznout placku z větve, kterou mohou později použít uvnitř k další aktivitě.
Je pro nás důležité, aby se děti setkávaly i s muži a zároveň si mohly vyzkoušet fyzickou práci či řemeslnou zručnost.
Než si 11 dětí uřízne svou placku, tak to přeci jenom chvilku trvá, a tak mají mezi tím možnost házet šišky do třech kyblíků, které jsou postavené za sebou tak, aby se mohly postupně zlepšovat. Většina dětí se do házení šišek vrhla s nadšením, ukázalo se, že tu máme skryté talenty.
I když házení šišek uvolňuje ruku nejen v ramenním kloubu, což je prima pro uvolnění celé ruky pro psaní, tak zároveň je úplně v pořádku, když některé děti se nezapojí a využijí čas k volné hře, rytí do písku, běhání, … mají možnost si oddychnout, vypnout a později zas budou schopné se přidat.
Problémová úloha na elipse
Když mají všichni uříznutou placku, jdeme dovnitř, nasvačíme se a výborným koláčem v břiše se sejdeme u elipsy.
Zkusíme si zahrát variaci hry Šly tři opice do porodnice…, kdy se postupně plácáme v kolečku do rukou, ale říkáme při tom: Šli tři medvědi na med, ale nevědí, na jaký strom vylezli, to nám povíš právě ty… a ten, kdo je plácnutý říká název stromu …
Nacvičujeme koordinaci rukou, schopnost vnímat toho druhého, rytmus…
Pak máme na elipse připravené mističky s různými přírodninami, které nám mají pomoci odpovědět na otázku: Jaký význam mají stromy…
Otázka je vlastně koncipovaná jako problémová úloha, tím, že mají děti před sebou jakési indicie, mohou se zapojit všichni a odhadovat správné odpovědi. Pokud bych otázku položila „na sucho“, tak se zapojí pouze děti, které buď znají odpověď, nebo si myslí, že ji znají. Ale takhle se dostaneme i k významům, které mohou být pro tuto věkovou kategorii abstraktnější – kyslík, lapání prachu, rozkladné procesy atd.
Vyber si, co tě bude bavit:)
Následuje blok volných činností, kdy si děti mohou vybrat, čemu se budou věnovat.
Mohou hrát ve dvojici hru se stromy a jablíčky. Hází kostkou a podle toho, jaký počet hodí, tolik jablíček si dají na strom. Střídají se, ten, který první zaplní strom, vyhrává.
Pomocí této hry trénují počítání do šesti. Při počítání děti manipulují s jablíčky, a tak dochází k lepšímu fixování jednotlivých čísel (resp. počtu).
Počítací stromová puzzle: Na stromě, který slouží jako podložka, jsou v jednotlivých políčkách napsána čísla, mladší děti si mohou vybrat variantu, kde hledají správný počet teček.
Starší děti už mohou trénovat sčítání, odčítání, případně násobení a hledají správný výsledek.
Jednotlivé části stromů mají různý tvar, a tak si mohou děti samy kontrolovat, zda počítají správně. Těžší příklady jsou napsány na výrazně jiných tvarech tak, aby děti zažily úspěch ze správně poskládaného stromu a třeba je to navnadilo k tomu spočítat i těžší příklad. Zároveň k těmto příkladů může směřovat interakce s průvodcem, který přijde na konci práci zkontrolovat.
K další aktivitě jsme využili „knihu“ Strom od Katarzyny Bajerowicz, je to spíš takové veliké puzzle, ze kterého se poskládá strom, který je plný zvířat. Děti nejprve trénují logické myšlení, vnímání prostoru při skládání puzzle. Následně se dá strom využít k odpovídání na otázky podobné té z elipsy nebo můžeme hrát postřehovou hru, kdo dřív najde nějaké zvíře apod.
Ve vedlejší místnosti byly připraveny listy a papíry na frotáž listů, která ideálně zachycuje listovou žilnatinu a my si pak můžeme povídat o tom, k čemu je dobrá a na co ji listy mají.
Dále mohly děti využít uříznutou placku. Pomocí fixů se pokusit vybarvit jednotlivé letokruhy a zjistit tak, jak byl starý strom, ze kterého jsme placku uřízli.
Děti vnímají, že na řezech stromů jsou čáry a informaci o tom, že se dá podle toho zjistit, jak jsou stromy staré, většinou vědí. Samotné počítání i za pomocí vybarvování je pro ně složitější, ale i tak se do toho pouštějí a zajímá je výsledek. Zároveň vznikají krásné ozdobné placky. Na stolečku u frotáže a počítání (resp. vybarvování) letokruhů jsou i lupy, aby děti mohly prozkoumat listy i dřevěné placky dostatečně z blízka.
Jak jsme uzavřeli Den stromů
Blíží se čas oběda, a tak se scházíme v kroužku, děti dostávají stromeček s vlascem, na který jdou navlékat korálky a společně si rekapitulujeme, co jsme dnes zažili a jaké dovednosti jsme trénovali, případně jakým tématům jsme se věnovali. Za pohybové aktivity navlékáme bílé korálky, za počítání, modré, za měsíční téma stromy zelené… a zbývá nám poslední korálek – červený. Ten ukončí korálkový návlek i dnešní den na zkoušku.
Červený korálek znamená, že nás ještě čeká příběh. Protože jsou s námi i starší děti, tak místo pohádky vyprávím bajku o Buku a žluně. Žluna bydlela na buku s ostatními ptáky, které postupně vyštvala, protože vykotlala celý strom až i ten buk začal usychat… Děti překvapilo, že to vůbec nemá dobrý konec, ale zapojily se i do rozhovorů, kým by z příběhu chtěly být.
A to je tedy úplný konec říjnové Školy na zkoušku v roce 2019.
