Jak si hrál Komenský s dětmi?
Jméno Jan Ámos Komenský a slovní spojení „škola hrou“ je skloňováno tak často, že nás možná ani nenapadne přemýšlet, co tím vlastně doopravdy myslel a jak jeho výuka v 17. století probíhala.
Jak zavádějící můžou být naše představy:)
Když jsem někdy na základní škole slyšela informaci, že Jan Amos Komenský napsal knihu Škola hrou, měla jsem poměrně zkreslené představy o tom, co pan učitel Komenský se svými žáky dělal.
V podstatě jsem si ho představovala jako oddílového vedoucího, který připravuje pro děti zábavné vědomostní hry. Idylická představa juchajících děti v 17. století mi přišla skoro k závidění.
Když k nám pak do třídy přišla nová spolužačka, která se přistěhovala z Prahy a říkala, že chodila do Školy hrou, tak jsem začala mít pocit, že si snad všude jinde ve škole hrají a my jen někdy, a že by to byla velká zábava, to se říci nedá.
Dnes už vím, že Komenský si s dětmi nehrál, ale nacvičoval divadelní (školské) hry. Žáci se snažili naučit se text, který později přednášely před diváky, a tak měli velkou motivaci zapamatovat si to dobře. Kdo by se chtěl ztrapnit na jevišti, že? Neustálým opakování svých rolí se děti zároveň učily časovat a skloňovat v latině.
Abych tak moc nepomlouvala svoji základku, tak musím přiznat, že i nás učil Komenský, respektive paní učitelka Kružíková. Dějepisářka, která s námi nacvičovala divadelní hry na historická témata.
Ještě dneska si pamatuju, jak jsem říkala jako Eliška Přemyslovna: „Od roku 1306, kdy vymřel rod Přemyslovců po meči…“
Nebo jak jsme se dívali na Statečné srdce s Melem Gibsonem, a pak nacvičili představení o Skotském povstání. Bylo to super.
Škola hrou ve významu učení pomocí divadla mi dává smysl i dnes
Když pozorujeme svobodnou hru malých dětí, tak často sledujeme příběhy, které se odehrávají na nejrůznějších jevištích, kde není potřeba diváků:). Hra na rodinu nebo školu s plyšáky nebo kamarády, hra na vaření na pískovišti, hra na bitvu s klacky v lese – někdy je to hotové drama. Když si dětí pozorně všímáme, tak vidíme, že často opakují naše věty, zkouší si sociální interakce, trénují hrubou i jemnou motoriku – přirozeně se učí tím, že si hrají na „dospělý život.“
Je to JAKO, ale vlastně DOOPRAVDY.
Ta přirozenost volného hraní úplně vybízí k tomu, pojďme připravit dětem prostředí, ve kterém se položí do role a budou hrát na hrdiny z historie, nebo třeba na organismy, které jsou propojené v potravním řetězci.
Když se děti vžijí do svojí role, musí rozumět tomu podle jakých pravidel jejich postava hraje, a tak když hru dobře vymyslíme, mohou se děti naučit spoustu věcí z různých témat i školních předmětů.
A to je důvod, proč já mám hry a jejich vymýšlení tak ráda.
Na Komenského přístupu mi přijde revoluční to, že hledal, jaký podnět bude pro děti (studenty) dostatečně silný na to, aby je motivoval k tomu naučit se nějaký (nesmyslný) text.
Potřeba cítit se kompetentní – zažít úspěch, potřeba sounáležitosti – patřit mezi skupinu žáků, kteří něco společně nacvičují, což jsou mimochodem 2 (ze 3) potřeb, které jsou základními podmínkami pro vnitřní motivaci.
Hry pro mě ale nejsou všespásná náplast na nudu
Je to jako úplně se vším v učení (i v životě). Můžu střílet od boku hry a mít štěstí, že to zrovna klapne a děti si hru užijí a třeba se i něco naučí, nebo smůlu a je to propadák po všech stranách.
Být odvážný a experimentovat v roli učitele je potřeba. Díky tomu neustrneme na místě a neustále se můžeme posouvat, ale jsou chyby a „nedomyšlenosti“, kterým můžeme při hraní her předcházet.
Co je podle mne klíčem k dobře vymyšlené hře?
- Vymyslet hru tak, aby reagovala na potřeby dětí.
- Volit téma hry tak, aby rezonovalo se světem konkrétních dětí.
- Použít herní princip, který dobře funguje, a ideálně lze upravovat podle konkrétních podmínek.
Máte chuť si zabrainstormovat a vymyslet nové hry?
Chcete začít nad hrami přemýšlet komplexněji? Baví vás posouvat svoje (pedagogické) dovednosti? Připravujete se na školní výlet, tábor, rodinnou dovolenou a chcete tam s dětmi zažít něco zajímavého.
V úterý 9. 5. začíná výzva zdarma HRASTORMING, kde nastartujete svoji tvořivost a inspiraci a vymyslíte hry, které budou respektovat výše zmíněné body a budou s dětmi fungovat.
